TMS – syndrom bolesti z napětí (neuroplastická bolest)
TMS (z anglického Tension Myositis Syndrome) je starší označení pro neuroplastickou bolest, tedy bolest vznikající vlivem nervového systému a psychického napětí. Tento pojem a koncept jako první představil americký lékař a profesor rehabilitační medicíny John Sarno.
Sarno si ve své klinické praxi začal klást zásadní otázku: proč značná část pacientů nereaguje na standardní léčbu a navzdory vyšetřením dál trpí chronickými bolestmi zad, krku a dalších částí pohybového aparátu.
Po několika dekádách práce s těmito pacienty dospěl k závěru, že jejich obtíže nejsou primárně způsobeny výhřezy plotének či jiným strukturálním poškozením, ale právě syndromem TMS – bolestí řízenou nervovou soustavou.
Jak může psychika způsobovat chronickou bolest
John Sarno si jako jeden z prvních všiml, jak výrazně může psychika prostřednictvím nervové soustavy ovlivňovat vnímání bolesti. Podle jeho teorie dochází vlivem dlouhodobého stresu a vnitřního napětí ke snížení průtoku krve a přívodu kyslíku do určitých svalů a tkání.
Právě tyto změny ve svalovém napětí a lokálním prokrvení mohou u řady lidí vyvolávat vleklé chronické bolesti, často bez jakéhokoli jednoznačného klinického nálezu. Tento typ bolesti je dnes označován jako neuroplastická nebo psychosomatická bolest.
Koho nejčastěji postihují bolesti zad, krku a končetin
John Sarno si všimnul, že neuroplastická bolest se nejčastěji objevuje u lidí s určitými osobnostními rysy, viz tabulka vpravo.
Tyto vlastnosti samozřejmě samy o sobě bolest nezpůsobují, nicméně mohou přispívat k permanentnímu napětí nervové soustavy a k horšímu zvládání stresových životních situací.
Bolesti taky často postihují osoby vystavené dlouhodobému stresu, extrémně náročnému zaměstnání, dysfunkčním vztahům nebo ztrátám nejbližších. Takové zkušenosti zažije během života téměř každý – rozdíl je však v tom, zda a jakým způsobem je dokážeme zpracovat.
Spouštěče chronických bolestí zad a krční páteře
Bolesti můžou přijít bez jakékoli fyzické příčiny ze dne na den anebo se mohou postupně zhoršovat v horizontu měsíců či let. Velice často však stojí za vypuknutím dlouhodobých bolestí zad fyzický spouštěč: prochladnete, prudce se ohnete, v posilovně si naložíte více, než jste zvyklí a dílo je hotovo.
Tyto fyzické úkony však NEJSOU hlavní příčinou vzniku bolestí, pouze onou pověstnou poslední kapkou. K „průšvihu“ se schylovalo už delší dobu vlivem dlouhodobého napětí v těle.
Psychosomatická bolest se často maskuje jako výhřez
„Urval jsem si záda“ patří mezi nejčastější věty, které lékaři v ordinacích slýchají. Právě spojení bolesti s konkrétním pohybem představuje jednu z největších záludností neuroplastické bolesti. V takové situaci totiž málokoho napadne uvažovat o vlivu psychiky či stresu.
Další typickou vlastností bolesti z napětí je skutečnost, že mozek často spouští bolest v místech, kde v minulosti došlo k poranění nebo kde existuje strukturální nález. Proto se může bolest náhle vrátit například do kotníku, který jste si vymkli před lety, aniž by došlo k novému poškození.
Stejně tak platí, že pokud má člověk mírně vyhřezlou ploténku, která by za normálních okolností žádné obtíže nezpůsobovala, mozek si ji může „vybrat“ jako místo, kde se bolest projeví.
„Když mě švihlo v zádech, byl jsem psychicky v pohodě“
To je další velmi častá věta lidí trpících chronickou bolestí zad. Mnozí z nich skutečně popisují, že se v období před vypuknutím bolesti cítili relativně dobře.
Klíčovým faktem však je, že vznik neuroplastické bolesti je řízen podvědomou částí mysli, nikoli vědomím. A pro podvědomí je čas naprosto irelevantní.
Lze si jej představit jako archiv všech zkušeností, stresů, strachů a traumat, která jsme během celého života nasbírali. Jakmile množství dlouhodobého stresu a nezpracovaných emocí překročí určitou mez, může se tento tlak začít projevovat na tělesné úrovni.
Velmi častým důsledkem tohoto procesu je právě přeměna psychické bolesti na bolest fyzickou – tedy vznik psychosomatické, neuroplastické bolesti.
Jak zjistit, zda má bolest je neuroplastická? Pokračujte do sekce
Tento obsah má edukativní charakter a nenahrazuje lékařské ani psychoterapeutické vyšetření.