Neuroplastická bolest aneb bolest zad bez nálezu
Proč mě bolí záda, krk či například loket, i když lékaři nic pořádného nenašli? Proč bolesti ploténky přetrvávají, i když se mé zranění již dávno zahojilo?
Odpovědí na tyto otázky může být právě neuroplastická bolest, forma chronické bolesti, o které je řada lékařů přesvědčena, že stojí za celosvětovou epidemií bolestí pohybového aparátu, které nereagují na tradiční léčbu ani fyzioterapii.
Jak vzniká bolest?
Vezměme příklad – omylem sáhnete na rozžhavený sporák. Nervová zakončení v konečcích rukou pošlou skrze nervové dráhy do mozku informaci o nebezpečí. V tuto chvíli se však stále nejedná o bolest. Jde spíše o elektricko-chemický signál, který nervový systém přenáší do mozku.
Teprve až mozek rozhodne, že vám hrozí nebezpečí, tyto signály vyhodnotí a vytvoří bolestivý prožitek. Je to tedy mozek, kdo rozhoduje, zda a s jakou intenzitou bolest ucítíme. Jakkoli je bolest nepříjemná, je nezbytná – chrání nás před dalším poškozením.
Když si mozek bolest zapamatuje (mechanismus neuroplasticity)
Problém nastává, když jsme v bolestech dlouhou dobu. Pocit bolesti je spojen s aktivací určitých částí mozku. U vleklých bolestí se ale začínají aktivovat i oblasti mozku spojené s učením a pamětí. Laicky řečeno: mozek si bolest zapamatuje a dokáže ji udržovat při životě, i když je původní zranění (například výhřez ploténky) dávno zahojené.
V mozku, který je hlavním řídicím centrem nervové soustavy, vznikají nové nervové dráhy, které bolest „zautomatizují“. Čím déle v bolestech jste, tím víc se mozek bolesti „učí“, stává se citlivějším a bolest může být postupně intenzivnější – i dlouho po zhojení tkání.
Když si mozek spojí bolest s pohybem
Mozek si dokonce umí asociovat určité pohyby s bolestí, ačkoli by za normálních okolností daná činnost nebyla fyzicky bolestivá. Proto vás například mohou intenzivně bolet záda ve chvíli, kdy se posadíte na kolo, ačkoliv by tento pohyb za normálních okolností bolest vašeho výhřezu nevyprovokoval.
Vaše bolest je samozřejmě skutečná. Ale není způsobena poškozením – je to bolest řízená nervovým systémem. A na takovou bolest tradiční fyzioterapie ani operace nezabírají.
Bolest řízená nervovým systémem a role stresu
Neuroplastickou bolestí můžete onemocnět i bez předchozího zranění. Chronická bolest bez nálezu se často spustí v důsledku dlouhodobého stresu, nezpracovaných traumat, depresí, úzkostí, strachu či potlačovaného vzteku.
Mozek je hlavním řídícím centrem nervové soustavy.
V případě dlouhodobého stresu se začnou tyto negativní stavy a emoce projevovat na autonomní nervové soustavě, která se dostává do nerovnováhy a chronického napětí.
Autonomní nervová soustava řídí všechny orgány a tělesné funkce – včetně napětí svalstva.
Špatný psychický stav se tak může na těle projevit jako chronický zánět svalstva (bedra, krk, kolena, lokty atd.).
Jak se projevuje neuroplastická bolest?
Neuroplastická bolest může být velmi silná a takřka k nerozeznání od strukturální bolesti. Stejně tak může mít různé podoby, jak vidíte na ilustraci níže. Mnoho pacientů s touto formou bolesti končí téměř jako invalidé – ne kvůli fyzickému zranění, ale kvůli přecitlivělému nervovému systému.
Když mě to bolí, musí být něco poškozené. Nebo ne?
Fakt, že psychika dokáže ovlivňovat tělo na chemické i fyzické úrovni, je znám dlouho. Přesto je pro mnoho lidí těžké přijmout, že může způsobovat i bolest. Od dětství jsme naučení, že bolest = poškození. A právě toto přesvědčení často udržuje neuroplastickou bolest při životě.
Abychom se uzdravili, je potřeba změnit postoj k bolesti a pochopit mechanismus, který ji vytváří. To je přesně to, co učí mind-body přístup a terapie pracující s mozkem a nervovým systémem.
Koho nejčastěji neuroplastická bolest postihuje a jaké jsou spouštěče? Pokračujte do sekce TMS – syndrom bolesti z napětí.
Tento obsah má edukativní charakter a nenahrazuje lékařské ani psychoterapeutické vyšetření.